Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním. Je napodobením přirozené infekce, kdy dochází k tvorbě ochranných protilátek. Při aplikaci očkovací látky je do těla vpraven antigen, na který organismus reaguje tvorbou ochranných protilátek a stimulací buněčné imunity Hlavním cílem očkování je chránit lidi před život ohrožujícími infekčními nemocemi a jejich následky. Očkování zachraňuje lidské životy. Očkování zabrání každý rok 2 až 3 milionům úmrtí (odhad Světové zdravotnické organizace).
Očkování (též vakcinace, aktivní imunizace) je podání očkovací látky (vakcíny), která obsahuje oslabený patogenní mikroorganismus nebo části (antigeny) jednoho či více mikroorganismů (bakterií, virů). Tím se u člověka vyvolá tvorba ochranných protilátek proti danému onemocnění, navodí se tzv. aktivní imunita. Imunitní systém člověka se naučí patogenní mikroorganismy nebo jejich části rozpoznávat a očkovaná osoba by tak měla být chráněna před infekcí nebo alespoň před závažným průběhem onemocnění v případě, že se setká s původcem infekčního onemocnění.
Vysoká proočkovanost brání šíření infekčních bakterií a virů v populaci, a tím zajišťuje kolektivní imunitu. To znamená, že jsou před onemocněním chráněny nejen osoby očkované, ale i ty, které nesmí být očkovány ze zdravotních důvodů nebo osoby, jejichž imunitní systém není schopen protilátky vytvořit. Plošné očkování je tedy také výrazem solidárnosti.
Přeruší-li se kontinuita očkování, může klesnout kolektivní imunita a následně vzroste výskyt nemocí, jimž lze očkováním předcházet.
Je důležité, aby všechny děti, pokud jim to zdravotní stav umožňuje, byly plně očkovány, a tím chráněny před nemocemi, které mohou zvláště v časném dětském věku probíhat závažně.
Po podání očkovací látky se aktivuje imunitní systém očkovaného a tvorba protilátek proti danému infekčnímu onemocnění.
To se někdy může projevit zvýšenou teplotou, zarudnutím v místě vpichu (lokální reakce) nebo celkovými příznaky podobnými chřipkovému onemocnění (celkové reakce). Tyto reakce jsou očekávané, přesto mají být sledovány a hlášeny ošetřujícímu lékaři, který vyhodnotí jejich závažnost.
Očkovaný jedinec by měl setrvat po aplikaci očkovací látky ještě 30 minut v čekárně.
Množství ochranných protilátek po očkování může v průběhu života klesat (vyvanutí imunity), takže v případě kontaktu s infekčním agens může dojít k onemocnění i u osoby, která byla v minulosti očkována. Proto je nutné některá očkování v pravidelných intervalech opakovat i v dospělosti.
Očkování se dá rozdělit na: